Holandští AFTER FOREVER se s posledním albem „Invisible Circles“ vyšvihli pěkně vysoko. A že nebude snadné na kvalitu tohoto alba navázat, muselo být jasné všem, včetně samotné skupiny. Nicméně se svým novým albem se nesnažili na předchozí navázat nebo v jeho duchu pokračovat, ale pustili se cestou novou. Ano, věřte tomu, AFTER FOREVER již nejsou gothic metalem jako dřív. Otázka tedy zní, nakolik se jim nový přístup na „Remagine“ zaznamenaný povedl.
Na „Remagine“ v podstatě uslyšíme melodický hevík v barvitém kabátě starých desek. Nebudu se ani snažit zastírat, že nové album je pro mě značným zklamáním. Ta tam je propracovanost minulého alba. Jejich dlouhé, proměnlivé kompozice nahradila značně jednoduchá forma. Ke zmatení posluchače sice své písně omotali barevným krepem a cukrovou vatou, celistvosti kompozic z alba minulého se však ani zdaleka nepřiblížili. Ono je trochu nešťastné (i když poslední dobou čím dál častější), na jednoduchou heavy rockovou skladbu, která ani nemá výraznější melodii, naplácnout studiové aranže. Jejich nové album je sice údernější než předchozí počiny, ale na druhou stranu o dost nevýraznější. Kdyby více prokomponovali nosné téma, třeba by vše nevyznělo tak do ztracena. Navíc mám pocit, že určité motivy se pro tento typ hudby nehodí. Když jsme se rozplývali nad hlasem Floor Jansen na albu předchozím, kde jednoznačně dokázala své kvality, bylo to v kontextu propracovanějším. Její hlasové proměny pak zapadaly do tématu a hlavně se spolupodílely na vytváření celkové atmosféry a vykreslení emocí. Emotivní stránka na současném albu takřka chybí a prostřídávání normálního a operního zpěvu ve značně krátkých skladbách působí dojmem přeplácanosti. Album sice začíná sympatickým mixem řízných riffů a elektroniky, ale tento koncept se jim po chvíli rozpadne. Buď měli hodně nápadů a nepodařilo se jim je vhodně poskládat, nebo to s hudební fantasií nebylo tak slavné a mezery doplnili ve studiu. Ať tak nebo onak, album trpí nezáživností a působí dojmem dobře odvedené rutiny. „Remagine“ není vysloveně propadák a několik zajímavých skladeb obsahuje, prostě průměr jak má být.
Na to, aby šlo o rázné metalové album, chybí „Remagine“ hutné kytary a obsahuje příliš pompéznosti a samoúčelných studiových efektů. Na pokračovatele tvorby předchozí zas postrádá harmoničnost a pocitovou působivost. AFTER FOREVER nyní stojí na rozcestí a teprve až příště se uvidí, kterou cestou se dají. „Remagine“ je však průměr: pár zajímavých skladeb, technicky promakané, ale raději si pusťte „Invisible Circles“.